V roce 2010 biskup Slattery ve Washingtonu D.C. při slavné pontifikální mši svaté použil dlouhý červený plášť, tzv. „cappa magna“, který je historickým pozůstatkem chórového pláště a je nošen v průvodech, nikoliv však při samotném slavení mše svaté.
Vedle řady dopisů, jež biskupovi Slatterymu děkovali za duchovní hloubku prožité liturgie i proneseného kázání, se objevily i hlasy, které se ohrazovaly proti pompéznosti biskupova oděvu. Mons. Patrick Brankin v reakci na tyto ohlasy nabídl vysvětlení významu tohoto oděvu:
Cappa magna skutečně představuje světskou „parádu“, její moc a prestiž. Právě proto prelát, vstoupivší takto oděn do chrámu, je z této „parády“ veřejně vysvlečen, v gestu pokory před shromážděnými věřícími. Následně, kus po kusu, je biskup oblečen do „nového člověka“, o němž mluví svatý Pavel: do křestní alby, na níž obléká dalmatiku lásky, štolu odpuštění a ornát milosrdenství. Takto „oděn do Krista“ prelát podruhé přistupuje k oltáři, aby zahájil eucharistické slavení in persona Christi, viditelné hlavě těla, Církve.
Jde tedy o jasné vyjádření toho, že moc a sláva světa nemá u oltáře místo, byť je toto vyjádřeno liturgickým symbolem, který dnes, naneštěstí, není snadno pochopitelný.
Msrg. Patrick Brankin, Letters, America, Issue 741, 21. 6. 2010